Picard-riker-face1

I’m too impatient for this shit

Začnu citátem kapitána Jean-Luc Picarda:

The line must be drawn here! This far, no further!

Už dost! Drazí filmaři. Se vší svou naivitou, nekonečnou ignorancí a bezbřehou nevzdělaností se odvážím tvrdit, že smyslem pohyblivých obrázků je především vyprávět příběh. Půlhodinu trvající statický záběr na strom může být fascinujícím vizuálním zážitkem, s označením “film” bych ale brzdil.

Je skvělé, že máte natočenou spoustu materiálu, nemusíte ho ale probůh použít všechen! Jeden dlouhý záběr krajiny pro navození atmosféry je v pořádku, dvacet dlouhých záběrů v celkové délce poloviny stopáže je zločin!

Co jsem vám udělal, že se me snažíte unudit k smrti?! Drtivou většinu letošních festivalových snímků natočených během posledních pár let bych krátil minimálně o třetinu. V zájmu (mého) duševního zdraví.

Ne, nechci po vás videoklipy.

Ale když mi němý Příchozí z temnot z roku 1921 nabídne víc děje a akce, než jakékoliv z vašich “vizuálně opulentních” veleděl, odmítám se účastnit debaty o vyšším umění a zařazuju si vás do kategorie nýmand. Hotovo.

Ne, nejde o to, ze film obsahuje pomalé scény. Jde o to, že obsahuje zbytečné scény! Výplň. Vatu. Důkaz vaší neschopnosti. Prastará a relativně dlouhá Panika v Needle Parku (1971) nemá takovou scénu ani jednu!

Ale jestli vás baví, když vám diváci během projekcí usínají a opouštějí sál, tak prosím, pokračujte v dobré práci!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.