Bill & Ted’s Excellent Adventure / Bogus Journey (70%)

Haaave You met Ted? Or Bill? Ne? Chyba!

Ne snad, že by dvojice filmů s Billem a Tedem byla pozapomenutým klenotem kinematografie či snad nedoceněným dílem génia. To zase ne. Ale mají pár malých plusíků a dost nablblých fórů na to, aby se staly vítaným zpestřením sobotního odpoledne s kocovinou, pokud tedy na torrentech zrovna nevisí čerstvý HD rip aktuálního amerického blockbusteru.

V hlavní roli Keanu Reeves!

Příběh obou snímků je natolik pitomý, že je mi až stydno vám ho tu nastiňovat, ale budiž. První film, Bill & Ted’s Excellent Adventure, se točí kolem snahy Billa a Teda nerupnout ze zkoušky z dějepisu. Pokud se tak stane, Ted bude poslán na vojenskou školu a Bill tak bude rázem bez parťáka a hlavně – oba dva budou bez kapely. Jak palčivý problém vyřešit? Naštěstí se zčistajasna zjeví před obchoďákem telefonní budka z budoucnosti a v ní Rufus, který protagonistům nabídne rock’n’rollovou cestu minulostí, od antiky po USA 19. století. A proč to? Protože Bill a Ted, resp. jejich kapela Wyld Stallyns, jsou z hlediska historického HROZNĚ MOC. Uff.

Film druhý, Bill & Ted’s Bogus Journey, je taková malá variace na ústřední motiv Terminátora. Z budoucnosti jsou vysláni dva roboti s vizáží hlavních hrdinů s cílem Billa a Teda eliminovat. A slaví úspěch. Bill a Ted se tedy s pomocí našeho starého známého Rufuse a za doprovodu Smrtě vydávají na cestu nebem a peklem, aby se nakonec vrátili mezi živé a mohli se zúčastnit události kosmické důležitosti – bitvy kapel. A proč to? Protože Bill a Ted, resp. vítězství Wyld Stallyns v bitvě kapel, jsou z hlediska historického HROZNĚ MOC důležití. Uff.

“Be excellent to each other!”

Oba dva snímky zdatně servírují ono vyprázdněné diskotékové pozlátko osmdesátých let, u kterého se dnes tak báječně relaxuje. Ústřední dvojka má dost blízko k jiným epesním kriplům – Waynovi a Garthovi z Wayne’s World. S tím rozdílem, že Mike Myers je o řád lepší komik, než Keanu Reeves a Bill není zdaleka takový zoufalec, jako Garth.

Na toho Reevese se ostatně dobře připravte. Prvních pár scén budete trochu nesví, protože přeci jen se vám Neo, schopný toliko mimiky Štefana Sezvala, příliš vpálil do závitů mozkových. A najednou místo s Matrixem bojuje s vlastními hormony a kroutí se u toho jak propíchnutá žížala.

Shrnuto a podtrženo: komedie pro teenagery, zlatá léta osmdesátá, říznuto trochou papundeklového scifi a cestování časem, kořeněno poprockem a pár slušnými nápady. Doporučuje se podávat s vychlazeným ležákem.

A nejlepší, nebo možná nejhorší, podle toho, jak moc či málo budete po shlédnutí obou filmů zhnuseni, je, že se tuhle v nějakém rozhovoru Keanu prokec, že se připravuje návrat Billa a Teda po dvaceti letech. Dřív to nešlo, Keanu si hrál na charakterního herce a žánr komedie mu byl zapovězen. Facepalm, Keanu, facepalm!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.